FUNKCE CHODIDLA A BOLEST SOUVISEJÍCÍ SE CVIČENÍM A SPOUŠŤOVÝMI BODY

“Oslabená struktura chodidla je hlavní příčinou chronické bolesti pohybového aparátu v celém těle.”Janet Travell

Po svátcích se často lidé chtějí „dostat do formy“ a „zhubnout“. Cvičení a zvýšená fyzická aktivita jsou oprávněně propagovány jako prostředek k dosažení těchto cílů, ale bolest a zranění související se cvičením jsou běžným důvodem pro ukončení nového režimu (Dishman, 1988). Mnozí lidé jsou uvězněni ve frustrujícím začarovaném kruhu pokusů  pravidelným cvičením zhubnout a být ve formě, jež střídá bolest či zranění, a následně snižují aktivitu a ještě více přiberou na váze.

Předchozí vědecký příspěvek podrobně popisoval, jak se nefunkční chodidla neuznávají jako příčina bolesti a zranění související s cvičením (Vorobiev, 1999). Oslabená struktura chodidla vede k nestabilnímu chodidlu, které zase vede k tomu, že jiné svaly kompenzují důsledky nestabilní základny během dopadové fáze. Unavené svaly nemají dostatek energie, aby se zela uvolnily, rozvíjí se chronické napětí a uzlíky, které nazýváme “spoušťové body” (trigger points), jež narušují průtok krve, dráždí nervy a způsobují bolest při cvičení i po něm (Bron a Dommerholt, 2012).

Struktura chodidla a jeho funkce se může obnovit zatížením chodidel vlastní vahou ve funkční obuvi, čímž se odstraní hlavní příčina spoušťových bodů. Chodidla se zpevní, umožní hýbat se bez bolesti a dosáhnout našich cílů v oblasti cvičení i zdraví. Bolest se může objevovat blízko spoušťového bodu nebo dále od přepracovaného svalu (Travell a Simons, 1993). Oslabená struktura chodidla vede ke spoušťovým bodům v kompenzujících svalech ve spodní i horní části dolních končetin, kyčlích a dokonce trupu či krku, jak se tělo snaží dosáhnout stability na nestabilním chodidle. Techniky myofasciálního (svalového) uvolňování pomocí např. pěnovými válci jsou účinnou metodou pro uvolnění spoušťových bodů, zmírnění bolesti a obnovení funkce svalů (Cheatham a kol., 2015), ale prevence je vždy lepší než léčba.

Odkazy:

• Bron C & Dommerholt JD: Etiology of myofascial trigger points. Curr Pain Headache Rep 16: 439-444, 2012.
• Cheatham SW, Kolber MJ, Cain M and Lee M: The effects of self-myofascial release using a foam roll of roller massager on joint range of motion, muscle recovery and performance: A systematic review. Int J Sport Phys Ther 10: 827-838, 2015.
• Dishman RK. Exercise adherence: Its impact on public health. Champaign: Human Kinetics Books; 1988.
• Travell JG & Simons DG. Myofascial Pain and Dysfunction: The Trigger Point Manual. Baltimore: Lippincott Williams & Wilkins; 1993.
• Vorobiev, G. Evolution of injuries in athletics. New Stud Ath 4: 23-26, 1999.