Poštovné do České republiky ZDARMA pro objednávky nad 1000 Kč.

Inteligentní design

Matka příroda neměla vždy k dispozici čistý list papíru a neomezené zdroje, se kterými by mohla pracovat. Jako většina věcí v přírodě, stavba chodidla byla technickým řešením založeném na strukturních a organisačních zdrojích, jež byly tehdy dostupné, tzn. na chápavém chodidle primátů. Z toho důvodu se lidské chodidlo zdá daleko zranitlenější než chodidla jiných savců (běžců), již jsou k běhu uzpůsobeni. Bez kopyt a tlapek jsou naše chodidla neuvěřitelně citlivá na změny podloží a teplot a často nemají dostatečný grip.

Z těchto důvodů se většina lidských kultur snažila ochraňovat chodidla a vylepšit jejich funkci nějakým typem obuvi (obr. 1) od sandálů (kůže, rákos, rýžová sláma)  po mokasíny. 

Jak se lidské kultury „vyvíjely“, obuv přestala být považována za pouhý funkční nástroj a stala se jedním z mnoha symbolů postavení společenské elity. Nejžádanější boty byly často záměrně navrhovány jako nefunkční, aby se tím potvrdila vyšší společenská pozice člověka, jenž je nosil, oproti těžkému životu fyzicky pracujích lidí z nižších vrstev, již chodili bosí nebo v pragmaticky funkční obuvi. 

Problém s „módní“ obuví (obr. 2) je, že je vyráběna téměř bez ohledu na vrozenou ohebnost lidského chodidla (osifikace kostí lidského chodidla trvá přiblížně 18-21 let) či na biologické pravidlo, že „forma následuje funkci“.

Stavba obuvi a použité technologie se mohou časem lišit, ovšem stavba a technologie chodidla nikoli. Jak pravil Leonardo da Vinci: „Lidské chodidlo je technologickým i uměleckým mistrovským dílem,“ - tak jej tím nechme být i nadále.

Literatura:

Hoffman, P. (1905). Conclusions drawn from a comparative study of the feet of barefooted and shoe-wearing peoples. The American Journal of Orthopedic Surgery, 3(2), 105-136.

Tento článek byl převzat ze stránek www.borntorun.com


Daniel Visser
Daniel Visser

Autor



Size Guide